Oáza Dakhla

Oáza Dakhla (al-Dākhla), někdy též označována jako Dakhleh je jednou ze sedmi oáz Egyptské západní pouště, která je částí rozsáhlé Libyjské pouště.

Tato oáza je známá díky pevnosti Al Qasr, která zde byla postavena v dvanáctém století. Archeologové se domnívají, že už dříve zde byla jiná pevnost, kterou vybudovali Římané a na jejíž základě byla později Al Qust postavena. První evropan, který Oázu Dakhla navštívil byl Sir Archibald Edmonstone v roce 1819.

Město Al-Qasr

Ačkoliv po něm přišlo ještě několik významných cestovatelů, toto místo se v Evropě proslavilo díky archeologovi Herbertu Winlockovi, který jej navštívil v roce 1908. Právě on objevil určité specifičnosti v stavbách. Na základě jeho podkladů se sem vrátili archeologické výpravy v letech 50tých a 70tých letech minulého století v rámci projektu Dakhleh Oasis Project.

Tento projekt byl zahájen v roce 1978 a to ve spolupráci mezi Royal Ontario Museum a Society for the Study of Egyptian Antiquities. Později v roce 1979 se k nim přidal ještě Centre for Archaeology and Ancient History  z Monažské univerzity. Cílem projektu bylo zjistit jaký vliv má změna klimatu a působení lidí na Oázu Dakhla.Dokumentovaly se postupné změny využívání různých zemědělských metoda. Změny klimatu v podobných oblastech s podobným podnebím. Tato oblast byla velice zajímavá pro tento projekt kvůli odloučení od samotného okolí. Někteří vědci to doslova přirovnávali k jakémusi vlastnímu mikrokosmu. Pokud by jsem to měl říct naprosto laicky. Vědci se snažili pochopit jak může uprostřed pouště přežít 75 tisíc lidí. Samozřejmě dříve byla populace daleko menší ale lidé zde žijí už opravdu dlouhou dobu. Dokonce se spekuluje, že tato oblast je obydlená více jak 400 tisíc let!

Samotná Oáza Dakhla není jedno velké město, jak by se na první pohled mohlo zdát. Jedná se celkem o čtrnáct osad, které obklopují růžové vrcholky. Je to nejvzdálenější osada od Káhiry. Snad všichni turističtí průvodci označují Oázu Dakhla za nejkrásnější oázu v Egyptě. Většina z obyvatelů jsou tradiční farmáři, kteří obhospodařují 30 tisíc akrů půdy. Na polích najdeme převážně morušovníky, datlové palmy, fíky a různé citrusové plody.

Mezi zajímavosti rozhodně patří, že je to jediné místo v Egyptě, kde byly vystavěny úplně nové studny, které jsou poháněny silou buvolů.

Vyrábí se zde speciální nádoby za použití palmového dřeva a hlíny, které se nazývá saqiyas.

Příspěvek byl publikován v rubrice Egypt se štítky . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *