Kolosus Rhódský

Colossus of Rhodes z knížky The Book of Knowledge, The Grolier Society, 1911Kolosus Rhódský (Colossus of Rhodes) je jedním ze  sedmi divů svět. Byl postaven v přístavu řeckého města Mandraki na ostrově Rhodos a to na počest vítězství Rhodu nad Kyprem, mezi roky 292 až 280 před našim letopočtem. Daleko menší obyvatelé Rhodu, tehdy dokázali porazit daleko početnějšího soupeře. Na stavbu tohoto veledíla byl povolán sochat Chares z Lindu. Socha měla být vysoká 30 metrů.

Kolosus Rhódský je socha titána Héliose (syn Hyperíona a Theie). Byl bohem slunce, tepla a jasu. Ostrov Rhodos patřil jen jemu. Podle legendy na něj ostatní titáni zapomněli, když si dělili majetek. Jako náhradu pak dostal právě Rhodos. Na sochách a obrazech je vykreslen jako postava se zlatými vlasy, kterými prochází sluneční paprsky. Popravdě právě to je jediné vodítko jak vlastně mohla Kolosa Rhódského vypadat. Nikde není jeho reálný nákres anebo obraz.

Stavba

Chares z Lindu dostal těžký úkol. Měl postavit sochu, která bude dvakrát tak větší, než jakákoliv do té doby postavena. Stavba trvala dvanáct let a bylo na ní potřeba více jak 200 tun bronzu, což bylo v té době neuvěřitelně mnoho. Měl také nelehký úkol vybrat vhodné místo. Socha musela být jasně vidět už z dálky a místo vyžadovalo velice stabilní podloží. Na mnoha ilustracích (včetně té, kterou najdete na začátku článku), je socha vyobrazena s nohami na dvou podstavcích. Ve skutečnosti by to tak vytvořit nešlo. Dokonce se spekuluje jestli vůbec stála opravdu v přístavu a ne na nedalekém nádvoří.

Chares z Lindu musel také řešit problémy, které žádný sochař před ním. Nikdo nevěděl jak se takový kolos vlastně staví. Musel pokračovat krok po kroku. Rozhodl se, že postaví jakousi dřevěnou konstrukci, na kterou posléze připevní bronzové platy. Podle některých dějepisců bylo použito dřevo z hradeb, které odolaly útoku Kypřanů.

Jakmile byla hotová dřevěná konstrukce postupně se přidávaly platy. Do samotných nohou bylo umístěno ještě kamení, aby socha měla větší stabilitu. Když se stavba posunula výše, hotová část se zasypala hlínou. Bylo tak jednodušší pokračovat a nespoléhat čistě jen na lešení. Bronzové platy byly velice těžké a díky této metodě se ušetřila spousta času. Takto se postupovalo až po samotnou hlavu.

Problém je, že tato metoda je tak trochu v rozporu s tím, kdyby stála socha opravdu v přístavu.

Jelikož se prozatím historici, archeologové a dějepisci neshodli je tato unikátní stavba pro nás záhadou.

Zničení

Kolosus Rhódský byl zničen při zemětřesení v roce 226 před našim letopočtem. Slabinou bylo místo zhruba v kolenou sochy, kde bylo nejslabší spojení. Zatímco spodní část nohou držely kameny, hodní část se začala jakoby viklat, což způsobilo zlomení.

Lidé si celkem nebyli jistí, proč se to stalo. Šli proto za věštkyní pro radu. Ta jim řekla, že znovupostavení sochy by přineslo neštěstí. A tak kusy sochy ležely všude po okolí více jak tisíc let. Pak byly prodány.

Budoucnost

O znovupostavení Kolosa Rhódského se mluví už od roku 1970. Největší překážkou jsou však peníze. Odhaduje se, že by jeho výstavba i s použití nejnovějších technologii přišla na 100 až 200 milionů euro.

Příspěvek byl publikován v rubrice Řecko se štítky , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *